Židovský hřbitov v Bolszewě

Żydowska Góra (Židovská hora) je jednou ze dvou kulminací návrší položeného na okraji Pradoliny Łeby-Redy, táhnoucího se na východ od Gościcina a na jih od Bolszewa v gmině Wejherowo. Její výška činí 68,4 m n. m. Żydowska Góra a sousední návrší okrajové zóny zmíněné pradoliny, představující severní okraj vrchoviny, jsou někdy nazývány Słone Góry (Solné hory). Sůl zde nikdy nebyla a tento název vznikl v důsledku nesprávného překladu německého výrazu Salz Berge, který souvisí s kašubským ‚żólni‘ (truchlivý)! Proto by bylo správnější říkat „Żałobna Góra” (Truchlivá hora) nebo „Żałobne Góry” (Truchlivé hory). Dnes je těžké určit, zda se tyto názvy vážou k pohanskému pohřebišti pocházejícímu ještě z předkřesťanských dob, protože blízké terény (Orle) jsou řazeny k nejdávnějším prehistorickým osídlením v Pomořansku, nebo k zde existujícímu židovskému hřbitovu z 18. století. Na hřbitově se dochovaly zbytky asi 40 hrobů, roztroušených na ploše přibližně 100 x 70 m. Židovský hřbitov, často nazývaný kirkut (z něm. „Kirchhof“), a Židy „bet olam“ (dům věčnosti), „bet chajim“ (dům života) a „bet kwarot“ (dům hrobů), je svaté místo. Zesnulí byli pohřbíváni v rakvích z neohoblovaných desek ve vodorovné poloze. Pohřbený měl spočívat nedotčený, což souviselo s vírou ve vzkříšení a očekáváním zesnulých na příchod Mesiáše. Porušení těla (kremace, exhumace) bylo a stále je považováno za těžký zločin. Tato zásada platí i v případě úplného zničení hřbitova. Odtud pramení jistota, že na Żydowské Góře, na území bývalého židovského hřbitova, se nacházejí pohřby v neporušeném stavu. Němci při likvidaci těchto hřbitovů se obvykle omezovali na zničení a odstranění pouze toho všeho, co bylo viditelné a svědčilo o Židech (macevy, epitafy, symboly, zařízení na mytí rukou). Na starých židovských hřbitovech byla hustota pohřbů velká, což souviselo se zvykem nebo nemožností rozšíření jejich hranic. Nejčastěji náhrobky v podobě kamenných stél (macev) stály velmi blízko sebe. Nevyčleňovaly se na nich cesty a průchody a pohřby se prováděly výběrem míst poměrně chaoticky. Dodnes na Żydowské Góře potkáváme velký počet malých polních kamenů. Možná je Židé pokládali na hroby svých blízkých, avšak tento zvyk nemá jasnou interpretaci. V Polsku se na židovských hřbitovech obvykle vydělovaly oddělené sekce pro ženské pohřby. Židé považovali hřbitov za místo rituálně nečisté, takže po jeho opuštění bylo nutné umýt si ruce. V souvislosti s tím se obvykle u hřbitovní brány nacházelo zařízení na mytí rukou. Na Żydowské Góře nejsou žádné stopy po bráně ani oplocení. Hřbitov byl však obehnán zdí s železnou bránou a o jeho velikosti se dnes lze orientovat pouze podle zalesnění. Není pochyb o tom, že k likvidaci tohoto hřbitova přispěli Němci krátce po roce 1939, přičemž odstranili především macevy. Ani nejstarší obyvatelé Bolszewa nevědí, kde se nyní nacházejí. Nemáme také informace, že by jimi byly vydlážděny blízké cesty, což Němci často praktikovali. Na Żydowské Góře se dochovaly fragmenty soklů macev, cementové obezdívky hrobů a kameny pokládané na hroby. Dříve zde bylo možné nalézt ještě zbytky epitafních desek s německými nápisy a gotickými písmeny. Jsou to mladší hroby, ale velká část z nich byla rozkopána hřbitovními hyenami. Nicméně lze předpokládat, že většina pohřbů je stále v neporušeném stavu. Židovská obec v Bolszewě již v roce 1766 čítala včetně dětí 74 osob. Patřil jí hřbitov na Żydowské Góře, tehdy ještě bezejmenné, a ve vsi měli Židé synagogu a školu s hebrejským jazykem. Nařízení pruských úřadů vydaná ve druhé polovině 18. století způsobila, že od roku 1834 Židé v Bolszewě již nebyli. Zůstal po nich hřbitov, nazývaný místním obyvatelstvem „Juden-kirchhof“, který do roku 1912 spravovala židovská obec ve Wejherowě. Konaly se zde nadále pohřby, mimo jiné Židů z Gdyně a dokonce ze Sopotu do roku 1913, které neměly své vlastní hřbitovy. Lze tedy přijmout, že židovský hřbitov na Żydowské Góře fungoval od 18. století do roku 1940, tedy asi 250 let. V roce 2005 žáci základní školy v Bolszewě umístili na tomto hřbitově tabuli s následujícím textem: Zde v 19. a 20. století židovské obce Gdyně a Bolszewa pohřbívaly své zesnulé.