Zámek Ciekocinko

První zmínka o lokalitě pochází z 24. června 1362 z dokumentu, ve kterém gdaňský komtur Řádu německých rytířů, Gieselbrecht von Dudelsheim, udělil vesnici podle chełmského práva věrnému Vickemu (Wichenovi) a nařídil mu osídlit majetek novými nájemníky. Po 300 let bylo Ciekocinko zemědělskou vsí. Poslední pomořanský vévoda, Bohuslav XIV., udělil Matzke Borckemu lokality Zackenzin, Wittenberg (Białogóra) a Uhlingen (Ulinia) "všechny jako náležející k panství Curow" za jeho věrnost a služby. Již v roce 1658 byl Zackenzin spolu se zmíněnými vesnicemi začleněn do panství rodů von Krockow a Osseken. Po častějších změnách majitelů během následujících šesti desetiletí, v letech 1864 až 1905, patřilo rodině Lea von Braunschweig a v letech 1905 až 1934 rodině von Ewest. V roce 1910 rodina Ewastů postavila na místě starého panského sídla nový, mnohem velkolepější palác. V roce 1934 panství zakoupil okresní veterinář z Lęborku, Dr. Wilhelm Koops, který byl posledním předválečným majitelem panství Ciekocinko.

Impozantní statek se skládá z paláce z roku 1910 s originální siluetou, velkolepou mansardovou střechou a vysokou, pětipatrovou věží, správcovského domu, hospodářských budov, lihovaru z přelomu 19. a 20. století a parku o rozloze 5 hektarů. V posledních letech nový soukromý majitel přizpůsobuje panství na mezinárodní jezdecké centrum a dává mu hotelové funkce.

V Ciekocinku se narodil jeden z mála hudebních talentů z této části Pomořanska (Hinterpommern): Richard Gabriel, narozen 3. září 1874, zemřel v Greiswaldu 20. května 1960, varhaník a sbormistr v Saganu/Schlesien (Żagań), od roku 1921 v Köslinu (Koszalin) a od roku 1932 ve Štětíně (Szczecin); skladatel děl pro varhany a klavír, balad, singspielů, předeher a sborových písní.