Zámecký mlýn ve Słupsku

Zámecký mlýn je jedním z nejstarších příkladů průmyslové architektury v Polsku. Byl postaven kolem roku 1310 v levobřežní části Słupsku, na pozemku patřícím knížeti, ještě před stavbou hradu. Mlýn byl poháněn vodním kolem instalovaným na kanálu odkloněném z řeky Słupia. Velký objem budovy a malá, úzká okna v dolních částech gotických zdí naznačují, že sloužil také jako sýpka. Ve druhé polovině 16. století, během rozšiřování vévodského hradu, byly provedeny významné změny ve vzhledu mlýna. Gotická okna sýpky byla zazděna a všechny stěny byly přezděny, aby budova získala renesanční vzhled. Severní průčelí bylo ozdobeno arkádami podepřenými plochými pilastry a v centrální arkádě byl vytvořen široký portál. Další renovace proběhly v 19. a 20. století. Kolem roku 1880 byla postavena nová hrázděná východní zeď, přidána přístavba a uvnitř byly postaveny příčky, když byla západní část mlýna přeměněna na Domov pro veterány. Po roce 1925 bylo vodní kolo nahrazeno turbínou, umístěnou v samostatné budově přiléhající k mlýnu. V roce 1965 převzalo Zámecký mlýn Muzeum Středního Pomořanska a stal se sídlem etnografického oddělení muzea.