Obranné hradby ve Stargardu

Hradiště ve Stargardu existovalo již v 10. století a bylo obklopeno dřevěnými valy. Využívalo své příznivé polohy na přírodním vyvýšení, obklopené ze tří stran vodami řeky Iny. Ve 13. století bylo opevnění modernizováno kamennými cihlami. Byla vztyčena zeď z polních kamenů, kladených ve vrstvách a zakončená cihlou, dosahující výšky 6 metrů. V 15.-16. století byly hradby zvýšeny cihlovou nástavbou a celková délka dosáhla 2260 metrů. Bylo přidáno 45 věží, kde přízemí sloužilo jako zbrojnice, první patro pro posádku a druhé pro pozorování a střelbu. Přístup do města ztěžoval hluboký příkop, palisádové valy a řeka Ina. V 19. století ztratily hradby svůj původní obranný charakter; některé byly rozebrány, příkopy zasypány a valy sníženy. V současnosti je jejich délka asi 1040 metrů a jsou uznány jako historická památka.