Konvikt s kaplí papeže Lva Velikého

V roce 1828 vydaly pruské úřady dekret o zrušení františkánského kláštera. Přestože bylo rozhodnutí na několik let pozastaveno, nakonec bylo v roce 1835 provedeno. V roce 1857 se františkáni krátce vrátili do Wejherowa, ale v roce 1872 byli přemístěni do nové budovy. Iniciátorem výstavby nového kláštera, financovaného z příspěvků věřících, byl farář farnosti Nejsvětější Trojice, otec Albert Rook. Františkáni tam však nezůstali dlouho. V roce 1875 museli klášter a Wejherowo definitivně opustit, po 228 letech přítomnosti ve městě. Stojí za zmínku, že františkáni se do Wejherowa vrátili 4. října 1946.

Poté, co františkáni opustili budovu, stala se majetkem biskupa chełmského. Postupem času byla k existující budově přistavěna kaple a v roce 1903 zde byla zřízena internátní škola pro studenty wejherowského gymnázia, nazvaná "Collegium Leoninum" na počest papeže Lva XIII. a biskupa Leona Rednera. Kaple byla také zasvěcena sv. Lvu Velikému. Proto v internátní škole žili chlapci, kteří plánovali v budoucnu vstoupit do kněžského stavu. Dostávalo se jim zde ubytování, stravy a příslušné výchovy.

Během okupace sloužila budova jako sklad a její obytné prostory byly přeměněny na kanceláře pro zásobování obyvatelstva. Od roku 1945 v budově funguje infekční nemocnice pro bývalé vězně tábora Stutthof.

V roce 1947 otec Władysław Mówka Collegium reaktivoval. V roce 1950 zde byl zřízen Malý seminář, ale v roce 1957 byl zrušen. Ve stejném roce byla založena nová farnost pod patronací sv. Lva Velikého. Bývalá budova internátní školy byla určena jako sídlo farnosti a tomuto účelu slouží dodnes.