Hrad německých rytířů (13.-14. stol.) v Gniewu

Hrad v Gniewu postavili němečtí rytíři. Začátek jeho stavby se datuje do roku 1283. Nachází se na vysokém okraji údolí Visly a ústí řeky Wierzyce. Gniew získal městská práva v roce 1297. V roce 1464 byl dobyt vojsky Kazimíra Jagellonského. Během švédsko-polské války v roce 1626 ho obsadili Švédové, kteří v letech 1655-1656 hrad a město znovu ovládli. Hrad byl zničen. V letech 1667-1696 zde působil jako starosta Jan III. Sobieski. V tomto období byla vedle hradu postavena samostatná rezidence. Tato budova se dnes nazývá „Palác Marysieńky“. Během 17. a 18. století byl hrad několikrát přestavován. Po skončení první světové války se spolu s městem ocitl na území nově vzniklého polského státu. V červenci 1921 hrad vyhořel. Pravděpodobně ho někdo zapálil úmyslně. Hrad měl dřevěnou konstrukci střechy a dřevěné stropy, které hořely jako pochodně. Tři křídla hradu byla kompletně zničena, zachovalo se pouze jižní křídlo. Dnes je majetkem státu. Během okupace Němci zřídili přechodný tábor pro zajatce. Po válce byl hrad jako ruina předán k památkové péči. V roce 1969 byla dokončena stavba střechy a koruny zdí. Nyní byly zrekonstruované prostory upraveny pro sociálně-kulturní účely. V jižním křídle se nachází: koncertní sál, pokoje pro hosty, knihovna a gastronomická část.